Založit webové stránky nebo eShop

SDH KOZOV

KOZOV SOUČASNOST I HISTORIE

KOZOVSKÉ OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM 2014

 

V uplynulém roce se uskutečnili tyto akce:

 

-       rekonstrukce hřiště, která byla provedena za podpory OÚ Bouzov a dalších zájmových seskupení (SDH Kozov, MS KOZOV-LES) i jednotlivců.

-       KOZENKY CUP 2014 (SDH Kozov)

-       MS Kozov-les uspořádalo veřejný přebor v malorážce na střelnici v Bouzově.

-       110. let zaležení SDH Kozov a sjedu rodáků (ZÁLOŽKA 110. ZALOŽENÍ SDH KOZOV A SJEZD RODÁKŮ)

-       Úspěšný tradiční MYSLIVECKÝ KARNEVAL MS KOZOV-LES na hřišti.

-       Organizační účast  MS Kozov-les na „Balónech“.

-       Rekonstrukce interieru kaple (OÚ Bouzov).

 Petr Bešta

  ____________________________________________________________________________

 

 

HISTORIE

 

První zmínka o obci Kozov se našla v roce 1348. Od té doby se Kozov psal v různých podobách. V letech: 1349 Cozow, 1382 Cozkow, 1384 Cozhow, 1408 Kozow, 1480 Kozov, 17. – 18. století Kossow.

Obec Kozov leží v nejzápadnějším cípu litovelského okresu na pravém břehu řeky Třebůvky asi 20 km od Litovle a 3 km od Bouzova. Obec leží na spojovací cestě mezi Moravou a Čechami. Původně náležel Kozov k panství Biskupickému a od roku 1348 pak k panství Bouzovskému.

Od severu je chráněna bezděkovským svahem a má mírnou polohu. Vesnice se skládá ze dvou částí. Původní část rozložena kolem malé návsi a tvoří nepravidelný čtyřúhelník a druhá část asi novější je rozložena kolem silnice Kozov-Blažov. Starší část obce se nazývá ,,Dědina“ a novější část ,,Blažovec“  nebo „Mexiko“ :o) Katastr obce měřil 162 ha.

Obyvatelstvo národnosti české, náboženství římskokatolické, nářečí hanácké.

 

Tab.: Počet obyvatel v letech:

1790

28 domů

174 obyvatel

1804

29 domů

190 obyvatel

1834

31 domů

205 obyvatel

1869

33 domů

235 obyvatel

1900

34 domů

182 obyvatel

1950

39 domů

147 obyvatel

2005

 

92 obyvatel

 

Kozov byl od roku 1850 začleněn pod okres Litovel a od roku 1960 pod okres Olomouc. Kozov byl do roku 1348 pod panstvím Biskupickém, od roku 1348 do roku 1848 pod panstvím Bouzovským, od roku 1848 připojen k Blažovu, od roku 1899 připojen ke Svojanovu, roku 1919 se Kozov osamostatnil, roku 1960 byly ke Kozovu připojeny obce Blažov, Svojanov, a Kadeřín, roku 1976 Kozov i s obcemi připojen k Bouzovu. Kozov byl přiškolen i přifařen k Bouzovu.

KOZOV PEČEŤ

 

Pečeť je společná se sousední vsí Svojanov. Je kruhová o průměru 32 mm. V jejím poli lemovaném vavřínovým věncem je uprostřed v kruhu ohraničeném linkou je koza (obrácená vlevo) vyskakující z bažinaté vody.

Legenda zní: KOSOWER V SWANOWER INSIGEL ANO 1751

Vyobrazení v pečetním poli je typickým dokladem mluvícího znamení, jež symbolizuje název vsí.

V druhé polovině 19. století Obecní úřad v Kozově používal razítko, v němž je ve věnci nápis Kosow 1861.

 

VÝKLAD NÁZVU OBCE KOZOV

 

Jméno Kozov je zřejmě vytvořeno od osobního jména ,,koza“. Byla to ves lidí Kozových. Jiný výklad tvrdí, že ve starých dobách se zde chovalo mnoho kozí a osadníkům říkali lidé z okolí, že jsou z Kozova.

 

KOZOV PAMÁTKY

 

Kaple sv. Barbory z roku 1884

Kaple stála již před rokem 1833, byla ale dřevěná  menší. V roce 1883 byla dřívější vulgo zvonice odstraněna a postavena opodál kaple nová za příčinou stavění staré školy. V roce 1985 byla kaple překryta měděným plechem, který věnoval kozovský rodák ThDr. Jaroslav Studený. Poslední rekonstrukce kaple byla provedena v roce 2013 díky OÚ Bouzov.

 

Kamenný kříž z roku 1822

Kamenný kříž uprostřed obce je jeden z nejstarších křížů ve farnosti. Dal jej postavit mlynář Tomáš Laštuvka, majitel mlýna č. 8 a má povinnost jej udržovat.

 

Kříž z litiny z roku 1874

Kříž je s kamenným podstavcem za Kozovem na staré, bývalé, silnici do Vranové Lhoty. Dali jej postavit František a Anna Gošovi. Obnoven byl v roce 1916.

 

Boží muka

Boží muka s obrazem sv. Cyrila a Metoděje při silnici z Kozova na Doly na konci vsi, kde odbočuje cesta přes Blážovce do Blažova. Stály již před rokem 1833 a jsou z nejpamátnějších. Při stavbě nové silnice stály v cestě a byly v roce 1950 rozebrány a měly být silniční správou v Litovli znovu postaveny. Ale již se tak nestalo. K Božím mukám se váže několik pověstí. Při stavbě silnice a lámání kamene v blízké skále byl nešťastně zabit Alois Vašek z Vranové Lhoty, kde zemřel. Obrázek z Božích muk má být uchován v Kozově.

 

Pomník T. G. Masaryka

Pomník stojí na návsi před školou postavený na zděném sokli z lomového kamene v roce 1938. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 16. 6. 1938. V roce 1939 byl pomník a busta T. G. Masaryka odstraněn před Němci a bylo sděleno, že byl při odstraňování rozbit. Ve skutečnosti byl ale uložen p. Janem Vágnerem v č. 16 někde v jeho usedlosti. 9. května 1945 byl pomník T. G. Masaryka prozatímně postaven na dřevěný podstavec. V roce 1946 byl pomník řádně postaven na kamenný podstavec.

 

KOZOV ROBOTA

 

Roku 1545 dle nařízení Václava z Haugvic kozovští robotovali takto: Sedláci (tenkrát 6) s potahem 6 dní ročně, zahradníci (2) pěšky 6 dní ročně. Všichni (velcí i malí) museli seno sušiti a odvážeti do Bouzova, s kadeřínskými spravovati hráze rybníka ,,Zajícova“  a s bezděkovskými hráze rybníčka Mlýnského. Mlynář však byl zproštěn roboty.

Podle odhadní listiny z roku 1696 odváděli kozovští pánům bouzovským: usedlí 4 husy, 28 slepic, 2 kopy a 5 kusů vajec, 12 měřic ovsa, na penězích 21 + 5 zlatých. Tenkrát bylo 6 sedláků, 1 zahradník, 1 selské místo bylo pusté. Na toto místo se ročně počítalo 6 slepic, 30 vajec, 2 měřice ovsa, na penězích 5 zlatých.

Roku 1805 dle archivní listiny hradu bouzovského robotovali ze 6 sedláků tři sedláci 3 dny týdně 1 koněm, tři sedláci 2,5 dne týdně pěšky, 6 domkařů (starší usedlí) pěšky 26 dní ročně, 12 domkařů 13 dní. Příze dávali tři sedláci po 2 kusech, 3 sedláci po 1 kusu. Podle listiny o vyproštění platil jeden sedlák ročně: Za přástvu 29 kr., gruntovní činže 54 kr., za husy 2 kr., za mladou slepici 14 a 4/5 kr., za vejce 2 a 4/5 kr. Týž sedlák zaplatil výkupu 200 zl.10 kr. stříbra. Domkaři (dle udání) nedali výkupného. Dva sedláci (nynější č. 3 a 7) byli svobodníci a měli jenom povinnost každoročně dovést sud vína z Rakous nebo zaplatit 10 zl. šajnů. Výkupu dle udání zaplatili 200 zl.š.

 

 

VÝPIS UDÁLOSTÍ A HISTORICKÝCH DAT CHRONOLOGICKY SEŘAZENÝCH DLE LET

 

1348                      - do tohoto roku patřil Kozov k panství biskupickému

1349                      - Kozov je připomínán jako osada panství búzovského

1396                      - Jošt daruje bouzovské panství Heroltovi z Kunštátu včetně Kozova

1406                      - získává panství Herald a Jiří z Kunštátu

1414                      - vlastní panství Boček II. starší z Kunštátu a Poděbrad

1416                      - vlastní panství Viktorin z Poděbrad včetně Kozova

1424                      - vlastní Boček ml. z Poděbrad

1430                      - vlastní panství Herald z Lišnice

1437                      - vlastní Jiří z Poděbrad

1460                      - vlastní Zdeněk Kostka z Postupic

1468                      - vlastní panství bouzovské Albrecht Kostka z Postupic

1477                      - vlastní Jiří Habiše z Postupic

1481                      - vlastní Jan ze Šelemberka a hned jej prodává

1494                      - vlastní Hanyš Haugvic z Biskupic

1526                      - Václav Haugvic z Biskupic

1546                      - Prokop Podstatský z Prusínovic

1560                      - Jindřich Podstatský z Prusínovic

1583                      - Hynek Naxera, hned jej prodal

1583                      - Jan starší Berger z Bergu

1600                      - Karel Berger z Bergu

1614                      - Jan Bohuslav Berger z Bergu

1617                      - jako odúmrť vlastní Bedřich z Opersdorfu

1651                      - Bedřich z Oppersdorfu ml., ale hned jej prodává

1651                      - Eusebie Sabina Podstatská z Prusínovic

1682                      - Julius Leopold z Hodic, manžel Eusebie

1686                      - Frant. Jos. Filip z Hodic

1696                      - kupuje panství bouzovské Řád německých rytířů

1719                      - dne 15. augusty – Martin Pavla, který se zabil zastřelen, starý 20 r. (viz matrika)

1726                                      - za časů ustanovení místního faráře se dítky společně s náboženstvím učily čtení a psaní.

1751                                      - 10. 7. máme zprávu, že kozovské děti do bouzovské školy chodí z okolních vesnic k učiteli Martinovi Zapletalovi z Podolí, který učil i děti z Kozova.

1788                                     - píše se v listině o vyškolení Svánova a Bezděkova do školy v Kozově.

1806                                      - škola v Bouzově již byla s jazykem vyučovacím moravským. Na škole učil učitel Augustýn Kašpar.

1809                                      - učitel Augustýn Kašpar z Bouzova zřídil v Kozově exkurentní vyučování učitelem z Bouzova. Vyučovalo se střídavě v někdejší pazderně ,,Na Drahách“ a v přiškoleném Svojanově. Za každého žáka se vybíralo týdně 2 krejcary.

1813                                      - protokol o zřízení byl podepsán až 25. 11. 1813

1830                                      - úředně bylo stvrzeno zřízení exkurenční školy v Kozově a úplného narovnání se jmenovanými školami bouzovské farnosti až roku 1830.

1839                                      - škola byla úředně potvrzena.

1850                                      - v Kozově vyučoval učitel Josef Kaspar po 4 dny v týdnu a katecheta byl koop. Josef Otáhal. Vyučovalo se v pondělí, úterý, ve středu a čtvrtek. Týdně se vybíraly na jednoho žáka 2 krejcary.

1852                                     - v Kozově vyučoval Augustin Kašpar.

1855                                      - vyučoval učitel Jan Weifs, který byl již před rokem 1846 exkurentním učitelem v Kozově. Jan Weifs se pak oženil a 10 roků byl hostinským v Bouzově a zastával úkol starosty Bouzova. V roce 1855, kdy převzal hospodářství v Bouzově jeho nevlastní syn Felix Sedláček, Jan Weifs vstoupil opět do učitelské služby a vyučoval v Kozově.

1863                                     - Jan Weifs odešel z Kozova do Vanovic a na jeho místo nastoupil Ludvík Kolb z Loštic.

1864                                     - Ludvík Kolb odchází a na jeho místo nastoupil František Švejda ze Zlína

1864 – 1865        - vyučuje František Švejda, katechetou je koop. Tkač z Búzova. Učení bylo narušováno následky prušácké války.

1865 – 1866        - katechetou je P. Benda, učitel Švejda

1866 – 1867        - v Bouzově se vyjednávalo o vyškolení Kozova a Svánova. Školu opustil Švejda a odešel do Vojtěchova.

                                               - v roce 1866 v Kozově řádili Prušáci a zničili všechno obilí, ale dali náhradu.

                                               - v roce 1866 v Kozově řádila cholera a zemřelo 6 lidí.

1867 – 1868        - v Kozově učí učitel František Martinec z Moravičan.  Dne 11. 3. 1868 dle výměru č. 3166 byla kozovská škola vyškolena z Bouzova a byla zřízena samostatná exsposentura v Kozově s ročním služným 157 zlatých 50 kr. s povoleným příspěvkem pro Kozov 60 zlatých. První škola byla v dřívější menší hospodě.

1868 – 1869        - konsistoř pozbyla práva nad národními školami zákonem z 14. 2. 1869 a veškerá působnost nad školami přešla na nově zavedené c.k. hejtmanství. František Martinec tak byl první samostatný učitel, ale odchází do Šumvaldu. V roce 1869 nastupuje učitel Steigl.

 

Tak zvaná ,,Doba nová“.

 

1869 – 1870        - ve škole je zaveden nový školní řád. Zákon o školství stanoví školní dozorství, a tak je 12. 1. 1870 zvolena místní školní rada v Kozově – př. Hynek Valášek rolník v Kozově, dále František Pospíšil rolník v Kozově, Václav Slouka ze Svojanova a Josef Zatkoukal ze Svojanova. Škola je zařazena do II. třídy s platem 500 zlatých ročně. Školním dozorem je za okres jmenován Josef Drábek z Litovle.

1870 – 1872        - učitel Steigl.

1872 – 1873        - učitel Steigl, katecheta P. František Navrátil.

1873 – 1874        - učitel Steigl nastoupil do Kovářova a škola byla až do března 1875 bez učitele. Vyučovat denně docházel učitel z Bouzova Josef Švec. V roce 1874 byla zahájena stavba nové školy.

1875                      - Do tohoto roku se vyučovalo ve staré škole v domku č. 33

                               - V tomto roce nastoupil učitel František Mykyska, který založil školní pamětní knihu. Školní knihovna měla 130 svazků pro žáky a pro učitele 30 svazků.

                               - Dne 22. 11. byla v Kozově svěcena nová jednopatrová školní budova. Slavnostní řeč měl ,,školdozorce“ František Klíma, který se dostavil i se svojí paní. Svěcení školy provedl P. František Navrátil z Bouzova. Po svěcení byla společná svačina u předsedy Hynka Valáška, kde byli zástupci sousedních obcí Kozova a Svánova a zástupci velkostatku bouzovského. Po svačině se celá společnost odebrala k hostinci, kde se konala taneční zábava až do rána.

1877                      - konala se volba nové školní rady: př. Josef Pavlíček, další Jan Kočí, František Pospíšil a Hynek Valášek.

1879                      - dne 24. 4. se slavila stříbrná svatba jeho veličenstva císaře ranní mší svatou zpívanou v kostele v Bouzově, které se zúčastnili žáci kozovští. Vyšli do Bouzova v 7:00 ráno za doprovodu školní rady, obecního zastupitelstva Kozova a Svánova. Po mši se vrátili do školy, kde proběhla oslava zpěvem a přednášením žáky a přiměřenou řečí učitele. Po oslavě žáci dostali pečivo, maso a pivo.

1881                      - dne 1. května se žáci v doprovodu rodičů zúčastnili oslavy krále Rudolfa a princezny Stefanie v bouzovském kostele. Po návratu do školy a oslavě dostali žáci pečivo a pivo a k večeru uskutečnili průvod vesnicí a před novou školou volali třikrát ,,Sláva“.

                               - litovelská záložna věnovala škole 56 zlatých 50 kr.

1882                      - litovelská záložna věnovala škole 50 zlatých.

                               - obecní louky byly prodány k jednotlivým usedlostem.

                               - dne 23. 12. se v kostele v Bouzově konala oslava 600 let nejvyššího domu Habsbursko-Lotrinského za účasti žáků, rodičů, školní rady a zastupitelstva obce. Po návratu do školy a oslavě žáky dostali žáci pečivo a pivo.

1885                      - litovelská záložna věnovala škole 20 zlatých.

1886                      - litovelská záložna věnovala škole 20 zlatých.

1887                      - litovelská záložna věnovala škole 15 zlatých.

1888                      - litovelská záložna věnovala škole 15 zlatých.

1889                      - volba školní rady: př. P. František Wolf, farář z Bouzova, další – Hynek Pospíšil rolník z Kozova, Hynek Valášek rolník z Kozova č. 7 a Jan Schatla rolník ze Svánova. Pro krutou zimu byla návštěva školy slabší než v předešlém roce.

1890 – 1891        - dne 14. 9. 1890 se konalo vítání nového faráře v Bouzově P. Petra Janáka. Vítání se z Kozova účastnilo občanstvo v průvodu za účasti družiček, školní mládeže, členů školní rady a obecního zastupitelstva. Z Bouzova se potom veškerá mládež z přifařených obcí doprovázena svými učiteli, starosty obcí a místních školních rad odebrala v průvodu do Podolí, kde očekávali svého duchovního pastýře. Když P. Janák došel k zástupu, uvítala jej nejprve žákyně ,,družička“, potom ,,nadučitel“ z Bouzova pan František Pospíšil za veškeré učitelstvo. Potom měl řeš pan farář, krátkou ale jadrnou k dítkám a potom k učitelstvu, při které se mnohé oko zaronilo. Poté se průvod odebral k bouzovskému chrámu, kde bylo požehnání.

                               - dne 22. září 1890 byl nově zvolen Hynek Valášek předsedou školní rady za odcházejícího předsedu faráře F. Wolfa.

                               - dne 5. října 1890 byla v Bouzově velká slavnost při svěcení sochy P. Marie Lurdské, na kterou vyšel z Kozova průvod o 1 hodině odpoledne. Školní mládež a mnoho děvčat bíle oděných, učitel, školní rada a obecní zastupitelstvo.

                               - dne 24. 12. 1890 Byl ve škole žáků připraven vánoční stromek, na který přispěla litovelská záložna 10 zlatých a obec Kozov 3 zlaté. První vánoční oslavy ve škole se zúčastnili rodiče žáků, členové školní rady a obecního zastupitelstva.

1891 – 1892        - dne 21. 12. 1891 zemřel ,,nadučitel“ v Bouzově, kozovský rodák pan František Pospíšil.

                               - na vánoční stromek přispěli škole: Litovelská záložna 15 zlatých, obec Svánov 2 zlaté. Na pomůcky přispěla litovelská záložna 20 zlatých.

                               - dne 29. července 1892 odpoledne se žáci z Kozova, žákyně oděny v bílých šatech a lidstvo z okolí účastnili svěcení křížové cesty v Bezděkově za účasti 5 kněží.

1892 – 1893        - litovelská záložna věnovala škole 30 zlatých a bouzovská 5 zlatých.

                               - dne 18. 2. 1893 se za podvečera v Kozově odbývala tichá, ale významná oslava 50-ti letého výročí sv. Otce. V 6 hodin večer se začalo zvonit a zároveň se počaly v celé obci osvětlovat okna domů, což se krásně vyjímalo a bylo to dojemné. Toto trvalo téměř hodinu.

1893                      - dne 25. září se žáci z Kozova zúčastnili v kostele v Bouzově biřmování z celé farnosti. Arcibiskup byl vítán farářem, představenými obce, žákyní, reprezentanty velkostatku a deputací hasičů Hvozdečka a Bouzova. Když odjížděl arcibiskup z Bouzova dne 27. září do Vranové Lhoty přes Kozov, byl zde slavnostně pozdravován žáky a místními korporacemi před budovou školy.

                               - litovelská záložna věnovala škole 20 zlatých a bouzovská 5 zlatých.

1894                      - ve škole bylo 48 žáků – 23 chlapců a 25 děvčat. V zimním období byla pro velkou zimu slabší návštěvnost školy zejména ze Svojanova a v některý den i z Blážovců.

                               - litovelská záložna věnovala na vánoční stromek 10 zlatých a na pomůcky 20 zlatých, bouzovská 5 zlatých 50 kr.

1895                      - od 21. ledna do 1. dubna vyučoval náboženství učitel pro churavost katechety.

                               - v červnu bylo započato se stavbou chudobince (obecního domu) na Blažovcích, který byl dokončen téhož roku za 1800 zlatých. Je to důkaz jak šlechetně se obec stará o chudší lidi, čímž se nemohla pochlubit široko daleko žádná obec.

                               - dne 24. června udeřilo v Kozově u Valášků do domu a porouchalo střechu.

                               - do školy nastoupilo 42 žáků – 19 chlapců a 23 děvčat.

                               - dne 18. září projížděl Kozovem bývalý učitel v Litovli p. Jan Pecháček doprovázen šesti kočáry. V Kozově byl vítán odpoledne o půl čtvrté školními dítkami a obecními korporacemi u slavobrány, kterou nechal postavit Ved. cukrovaru v Litovli p. Hula. Jako dík za uvítání poslal p. Pecháček 21. února 1896 19 knih v ceně 12 zlatých pro školní knihovnu.

                               - dne 27. 12. 1895 odpoledne byl Kozov vyrušen silnou střelbou. Tato střelba byla na pokyn kooperátora z Vranové Lhoty provedena mlynářem p. Rudolfem Vrtalem z Bezděkova. V ten den byly vezeny hodiny na kostel do Vranové Lhoty. Z Vranové Lhoty přišel do Kozova vstříc průvod kněží, učitelů, obecních zastupitelů, družiček, kapely a hasičů. Když hodiny dorazily do Kozova, byla cesta provázena střelbou až za Kozov. Této oslavy se zúčastnilo mnoho kozovských občanů.

1896                      - ve škole bylo 51 žáků – 22 chlapců a 29 děvčat.

                               -dDne 26. října poctil Kozov a Svánov svou návštěvou arc. Evžen Habsburský, který vyšel z Bouzova ve 2 hodiny odpoledne se svým průvodčím majorem Gastebem z Bouzova přes les do Svánova, kde navštívil hostinec, kde si poručil láhev piva, cerbulát s domácím chlebem a o tuto porci se podělit a dále 2 doutníky. S hostinskou hovořil česky o událostech v novinách a ta od něj obdržela 2 krásné obrazy. Z hostince potom navštívil hájenku, kterou si prohlédl a ke čtvrté hodině šel ke Kozovu. Tam chodil po návsi a prohlížel si budovy, pozdravován lidmi česky, což on opětoval také česky. Jeho návštěva zanechala ve Svánově a Kozově hluboký dojem v srdcích lidí.

1897                      - v lednu napadlo tolik sněhu, že žáci za Svojanova nemohli několik dní chodit do školy.

                               - ve škole bylo 82 žáků – 40 chlapců a 42 děvčat. Litovelská záložna věnovala škole 10 zlatých, bouzovská 3 zlaté a svánovská omladina 2 zlaté.

                               - dd 17. prosince 1897 do 3. ledna 1898 se nevyučovalo kvůli onemocnění spalničkami.

                               - volba místní školní rady: př. Hynek Valášek, mlynář z Kozova, dále Rudolf Vrtal mlynář z Bezděkova, Václav Slouka ze Svojanova a Hynek Pospíšil z Kozova.

                               - od 1. září byl Bezděkov přiškolen ke Kozovu, čímž přibylo 38 žáků.

1898                      - ve škole bylo 92 žáků – 44 chlapců a 48 děvčat.

                               - v květnu byla velká povodeň a žáci z Bezděkova nemohli navštívit školu.

                               - dne 10. 12. Navštívili žáci škol bouzovska sv. misie v kostele v Bouzově.

1899                      - ve škole bylo 88 žáků – 45 chlapců a 43 děvčat.

                               - dne 11. 1. zemřel vážený kozovský občan, domkař Josef Slouka ve věku 86 roků. Byl nejstarší občan, který byl vyhlášeným zahradníkem. Štěpoval stromy 67 roků, vykonával funkci obecního sluhy 34 let, službu listonoše 11 let a obecního holiče 68 let.

                               - dne 7. dubna se tak rozvodnila Třebůvka, že po 3 dni byl Bezděkov odříznut a žáci nemohli do školy.

1900 – 1901        - ve škole bylo 93 žáků – 51 chlapců a 42 děvčat.

                               - v září bylo 12 rodičů žáků napomenuto pro neúčast dětí ve škole.

                               - litovelská záložna věnovala škole 40 K.

                               - v dnech 5. – 15. března byla rozvodněna Třebůvka a děti z Bezděkova nemohli navštívit školu.

1901 – 1902        - ve škole bylo 92 žáků – 52 chlapců a 40 děvčat. Litovelská záložna věnovala 40 K. Učitelem ve škole byl František Mikyska.

                               - dne 24. listopadu byla v Kozově svěcena nová mlékárna patřící obcím Kozov, Svojanov a Blažov, vybudovaná za 16 000 K. Ve 3 hodiny odpoledne přijel farář z Bouzova P. Petr Janák a kooperátor Berhold Klein. Bylo zvoněno a stříleno, hrála kapela ze Hvozdečka a velký průvod šel přes Kozov k mlékárně, kde pronesl slavnostní řeč farář Janák, kde vyložil význam této budovy pro pokrok obchodu a průmyslu.

                               - dne 7. srpna se snesla nad Kozovem taková hrozná bouře, která vše poničila, obilí v mandelích bylo ve snopech odneseno 50 – 100 m daleko, bylo vyvráceno a zlámáno mnoho stromů, poškozeny komíny a střechy odneseny.

1902 – 1903        - ve škole bylo 90 žáků – 50 chlapců a 40 děvčat.

1903 – 1904        - byla prováděna přestavba školy, a proto bylo započato s vyučováním až 21. září. Učitelem byl František Mikyska a katecheta Edmund Sirsch, ind. Učitelka Mathylda Gerišová z Vranové Lhoty. Ve škole bylo 88 žáků – 50 chlapců a 38 děvčat. Od 16. 12. byl ustanoven podučitel Bedřich Brossman. Byl to první podučitel v Kozově.

                               - v březnu bylo započato s budováním nové školní štěpnice, což prováděli žáci II. třídy za dozoru učitele. Navážení hlíny zajistila školní rada. Po ukončení školního roku školu opustil podučitel Brossman bez rouzloučení.

                               - 22. – 23. února byla Třebůvka rozlitá.

                               - dne 2. května se strhla obrovská průtrž mračen a od Moravské Třebové bylo odneseno dlouhé dřevo, vepřové krmce i s vepři, koňské mlátičky, žentoury a jiné hospodářské dřevěné nářadí plavalo po rozvodněné Třebůvce. Úroda na lukách a polích byla poničena a zaplavena.

1904 – 1905        - ve škole bylo 87 žáků – 50 chlapců a 37 děvčat a 2 žáci navštěvovali měšťanku v Lošticích. Vyučoval učitel Josef Spáčil a Jan Slavíček, když byl učitel Mikyska přeložen do Kovářova. Z Kozova bylo 31 žáků.

1905 – 1906        - ve škole bylo 85 žáků – 45 chlapců a 40 děvčat. Z Kozova 24 žáků. Čtyři žáci po dosažení 15-ti let odešli. Úlevy ze školy v letní době na pomoc v zemědělství mělo 6 žáků. Správcem školy Jan Slavíček, dále učitelka Kunertová, katecheta Lambert Seidl.

1906 – 1907        - ve škole bylo 79 žáků – 41 chlapců a 38 děvčat. Během roku propuštěno 7 žáků, v letní době mělo úlevu 6 žáků. Učitel Jan Slavíček, A. Kunertová a Lambert Seidl.

1907 – 1908        - ve škole 88 žáků – 52 chlapců a 36 děvčat a do měšťanky chodí 4 žáci. Ze školy propuštěni 3 žáci. Z Kozova je 27 žáků. Učitelé Jan Slavíček a František Milenovský.

1908 – 1909        - ve škole 85 žáků – 50 chlapců a 35 děvčat. Ze školy propuštěno 9 žáků a úlevy všeobecné požívali 4 žáci. Učitelé původní, ženské práce vyučuje Marie Kafková. V průběhu roku odešel Milenovský a ustavena učitelka Filomena Petrová. Z Kozova bylo 29 žáků.

1909 – 1910        - ve škole 88 žáků – 50 chlapců a 38 děvčat, do měšťanky chodí 3 žáci. Z Kozova bylo 35 žáků. Učitelé – Jan Slavíček, Jan Vagrčka, ruční práce M. Kafková, náboženství Lenard Chrobok. Do školy byly doplněny fyzikální přístroje.

                               - v roce 1910 byla postavena silnice Kozov-Blažov, přes Blažovce přeložen potok do roviny až k myslivně. Projektoval a prováděl stavitel Chlup.

1910 – 1911        - ve škole 82 – 42 chlapců a 40 děvčat. Z Kozova bylo 35 žáků. Měšťanku navštěvuje 7 žáků.

                               - Třebůvka byla rozvodněna v září a listopadu roku 1910 a v březnu 1911.

                               - proběhlo sčítání lidů a domů: Kozov 36 domů, 218 obyvatel – 107 mužů a 111 žen, 218 katolíků, 217 Čechů a 1 Němec.

1911 – 1912        - ve škole 90 žáků – 49 chlapců a 41 děvčat, do měšťanky 1 žákyně. Ze školy propuštěni 3 žáci. Učitelský sbor nezměněn.

1912 – 1913        - ve škole 87 – 49 chlapců a 38 děvčat, do měšťanky chodí 6 žáků, propuštěno 5 žáků. Záložna Vranová Lhota věnovala škole 15 K. Zemřeli 2 žáci.

                               - v roce 1912 bylo v Kozově založeno ,,Vodní družstvo“ – předseda Josef Pospíšil č. 17. Byla odvodněna většina polí, což stálo 14 100 K a bylo to dotováno státními subrencemi.

                               - obec nevlastní žádné louky a okolní lesy jsou zapsány do katastru Svojanov (asi 800 ha).

                               - soukromě patří menší parcely lesů ,,Niva“ z poloviny k č.p. 14 a 17 a část parcely v ,,Trávnikách“ a část ,,Boří“ k Blechtovu č. 14 a část nad Vežnickým údolím k č. 16.

                               - obec vysadila lesem část nad Blažovcemi.

                               - k č.p. 7 náleží les ,,Na skale“ za usedlostí a k usedlosti č. 7 a 8 patří les v cizím katastru u cesty k obci Hartinkov.

                               - obecní pastviny jsou pronajímány lidem.

                               - v roce 1912 je Kozov zařazen do kraje řepařského. V dřívější době se zde pěstovala cukrovka a vozila do cukrovaru v Mohelnici. V tu dobu stávala pod myslivnou váha.

                               - silnice na Moravskou Třebovou, která probíhá obcí, byla hlavně ,,Pod Horou“ rozšířena.

1913                      - bylo jednáno o stavbě silnice údolím Vežnickým a spojovala by Kladky. Měla stát 90 000 K. Pro vysoký stavební náklad z toho sešlo.

                               - v 1913 – 1914 do školy chodilo 85 žáků – 51 chlapců a 34 děvčat, do jiných škol 5 žáků. Záložna Vranová Lhota věnovala škole 15 K. Je založena nová školní knihovna s 50ti svazky knih a učitelská knihovna čítá 48 svazků. Ze školy bylo propuštěno 6 žáků. Byla volena místní školní rada: př. František Kolář, dále Bohumil Valášek, Antonín Zahálka ze Svojanova.

1914                      - dne 1. 8. byla vyhlášena mobilizace do války a další pak v roce 1916. Z Kozova byli odvedeni: Rolníci: Blechta Vincenc, Blažek Richard, Juřička Hynek.

                               Rolničtí synové: Vágner Jan, Alois a Bohumil, Kolář František a Gabriel, Valášek Ladislav.

                               Domkaři: Konečný František, Vytopil František, Kopka František, Procházka František, Dokoupil Jan, Vykydal František, Navara František, Kubíček František a Josef.

                               Synové domkařů a podruzi: Otava Josef a František, Zacpal Josef a František, Kubíček Jaroslav, Adolf, Karel a Josef, Skřejpský Josef a Bohumil, Šolc Adolf, Kušek Albrecht, Pospíšil František a Josef, Procházka Josef, Šmíd Stanislav a Hynek, Pospíšil Emil (nadporučík), učitel Jan Vagrčka a Nezbeda František.

                               Při takovém úbytku pracovních sil se s obtížemi dařilo zajistit polní práce a sklizeň.

                               - z těchto se nevrátili zahynuvši na bojišti nebo válečných útrap:

                               Juřička Hynek č. 12 (zemřel), Navara František č. 1 (zemřel při cestě z italského zajetí na tyfus), Skřejpský Bohumil č. 22 (padl), Kubíček Jaroslav č. 29 (padl), Kubíček František č. 21 (padl), Valášek Ladislav č. 7 (zemřel na tuberkulózu po zánětu pohrudnice ve vnitrozemí), Procházka Josef č. 18 (padl v bojích na Slovensku), Nezbeda Franrišek č. 2 (zemřel).

                               V zajetí byli: Šmíd Hynek, Otava Josef, Procházka František, Kopka František, Kolář František, Navara František.

                               - z těchto se vrátili jako legionáři ruští: Otava Josef a Kopka František.

                               - obec Kozov nebyla zatěžkána žádnými válečnými půjčkami, upisovali se pouze jednotlivci.

                               - stavba silnice Kozov-Svojanov prováděna stavitelem Chlupem, který ji rovněž projektoval. Stála 22 600 K.

1914 – 1915        - bylo ve škole 86 žáků – 52 chlapců a 34 děvčat, měšťanku navštěvovalo 5 žáků, ze školy propuštěno 8 žáků. V důsledku válečných událostí bylo vyučování nepravidelné, chyběli učitelé. Povolání otců rodin na frontu mělo vliv na výchovu dětí a jejich vyučování. Návštěva školy byla následkem povolání otců do války slabší, zejména docházka žáků vyšších ročníků, protože museli doma pracovat v zemědělství.

1915                      - bylo nařízeno, aby školní mládež a učitelstvo pomáhalo při polních pracích.

1915 – 1916        - ve škole bylo 80 žáků – 45 chlapců a 35 děvčat, do jiných škol chodilo 10 žáků. Obě třídy vyučoval v půldenním režimu učitel Jan Slavíček, ruční práce M. Kafková a náboženství Bohuslav Zrůnek, kaplan z Bouzova. Ze školy bylo propuštěno 10 žáků. Z vyučování byly vyřazeny některé knihy. Školní dítky sbíraly pro armádu v lese jahodové a ostružinové listí na čaje, a dále kovy. Začal být nedostatek kovů, koloniálního zboží a rostly ceny.

1916 – 1917        - ve škole bylo 85 žáků – 47 chlapců a 38 děvčat, na jiných školách bylo 6 žáků. Učitel Jan Slavíček požádal o penzi a nově byl ustanoven Jan Skalický, výpomocná učitelka Eliška Matoušková. Ke konci roku byl uspořádán výlet na žebřiňácích do jeskyní v Mladči. Vozy s koňmi měli sedláci pan Pospíšil a paní Juřičková.

1917                      - je hrozná drahota, rekvíruje se dobytek, čímž poklesl stav v obci na polovinu.

1917 – 1918        - ve škole bylo 93 žáků. Z toho z Kozova 40 žáků. Do jiných škol chodilo 9 žáků. V tomto roce už není možné dávat žákům úlevy. Ve škole je nouze o papír a učební pomůcky a potřeby. Učitelé – Jan Skalický a Karel Vojta a výpomocná učitelka Eliška Matoušková. Učitel Jan Vagrčka se vrátil z vojny 1. 1. 1918.

1918                      - dne 20. 7. se přehnala bouře a padaly kroupy velikosti ořechů až slepičích vajec a úroda včetně ovoce byla poškozena.

                               - v Kozově je velký úbytek hovězího dobytka, není krav, není mléka.

1918 – 1919        - ve škole je 87 žáků, z toho z Kozova 43 a 11 žáků chodí do jiných škol, úlevy ve školní docházce byly uděleny 11 žákům. Učitelé – Jan Skalický, Jan Vagrčka, M. Kafková a katecheta koop. P. Bohuslav Zrůnek.

1919                      - od tohoto roku se obec Kozov stala samostatnou obcí, kdy se oddělila od Svojanova.

1919 – 1920        - ve škole je 85 žáků z toho 37 z Kozova, 8 žáků je na jiných školách. Úlevy nebyly žákům poskytnuty.

1920                      - sčítání lidu v Kozově - bylo 196 obyvatel

1920 – 1921        - ve škole je 80 žáků, z toho z Kozova 41 žáků. Na jiné školy chodí 7 žáků. Učitel Jan Skalický požádal o odchod na odpočinek. Školu převzal Jan Vagrčka, nově ustanoven Stanislav Skládal. V některých případech přetrvává liknavost a nepravidelnost ve školní docházce, což bylo řešeno s rodiči. Byla oplocena zahrada kolem školy.

1921                      - obec Kozov byla elektrifikována 1. dubna a bylo napojeno 14 členů.

                               - založena byla obecní knihovna.

1921 – 1922        - ve škole 83 žáků, do jiných škol chodí 7 žáků. Během roku propuštěno 11 žáků. Učitelský sbor – nově Jan Dadák, další učitelé zůstávají.

                               - ve škole byly opraveny lavice a nově bylo pořízeno 12 lavic, jedna za 185,- K. Vymalovány byly třídy. Na pozemku pod Maleníkem bylo zřízeno hřiště, je to ale daleko od školy.

1922 – 1923        - ve škole je 79 žáků z toho 39 z Kozova. 6 žáků je na jiných školách. Ke konci roku propuštěno 10 žáků. Výměnou za učitele Dadáka ustanoven učitel Doseděl Ant., který však nedoznal obliby u dětí ani dospělých a byl vyměněn za učitele Vladimíra Bílka. U školy byl rozšířen dvorek a opraveno oplocení a vrata, natřena okna a zakoupeny obrazy pro dějepis.

1923 – 1924        - ve škole je 78 žáků, do jiných škol chodí 7 žáků, ze školní docházky propuštěno 15 žáků. Bylo zhotoveno 8 ks nových lavic J. Kubou z Bouzova – cena za jednu 96,- K. Zakoupeny byly knihy a různé potřeby. Do vyučování zařazen předmět „Občanská nauka a výchova“.

1923                      - správce školy J. Vagrčka píše, že 24. října 1923 byl zavolán do mlýna J. Poštulky, kde došlo k vraždě dvou mladých lidí. Vojín Rudolf Přikryl, který chodil za Jarmilou Kubovou ze Svojanova, která sloužila ve mlýně, jmenovanou zastřelil brovingem a potom sebe do srdce. Jejich známost nebyla bez následků, ale rodiče nesouhlasili s jejich sňatkem. Správce školy byl na místě asi do 10 minut, ale nemohl jim pomoci, oba byli mrtvi během krátké chvíle. Oba byli bývalými žáky školy v Kozově.

                               - o prázdninách se přistěhoval do Kozova nový občan Frant. Flášar z Podolí, když zakoupil usedlost č. 12.

1924                      - v tomto roce je na el. proud připojena mlékárna a byly pořízeny nové stroje na el. pohon namísto ručního pohonu.

                               - poněvadž obec nemá v katastru žádný majetek panský, kromě lesa, nezískají občané z parcelace žádné pozemky po Řádu německých rytířů.

                               - obec má v tomto roce 35 čísel domovních, nejvyšší číslo je 37, ale dvě čísla byla zbořena. Z těchto jsou v dědině 24 (26) a na Blažovcích 11. Výčet je v samostatné pasáži.

1924                      - dne 8. 7. Obecní zastupitelstvo jednalo o přeložení státní silnice, která vede přes Kozov od obecní studny velmi prudkým stoupáním.

- dne 19. 11. 1924 je jednání na místě samém za účasti silničního výboru z Litovle a byl řešen návrh řešit silnici serpentinami. Vzhledem k tomu, že by to zabralo hodně pozemků, bylo toto 23. 11. 1924 zastupitelstvem zamítnuto.

1924 – 1925        - ve škole je 69 žáků a 9 žáků navštěvuje jinou školu. Ze školní docházky propuštěno 8 žáků.

Učitelský sbor – J. Vagrčka, Vlad. Bílek, Frant. Hrbková a P. Boh. Zrůnek. V průběhu roku vyměnil V. Bílka Alois Dobeš a od 1. ledna jej vystřídal Boh. Kutal. F. Hrbkovou vystřídala Jaroslava Šupinová a zakrátko ji vystřídala M. Kafková.

Nová školní rada: př. Jan Vágner, Vinc. Blechta, Ferdinand Vaňák ze Svojanova a Richard Sedláček, hostinský z Bezděkova.

                Rozpočet školy: 3.282,- K. V červnu žáci šli na vycházku do jeskyní v Mladči.

1925 – 1926        - ve škole je 67 žáků a 7 žáků chodí do jiných škol, školu opouští 7 žáků. Rozpočet školy je 3.326,- K.

                               Ve škole provedeno vymalování tříd, oprava chodby, oprava pumpy a kanalizace odpadních vod. Rozšířeny byly školní sbírky. Žáci podnikly výlet do Olomouce do muzeí.

1926                      - dne 28. ledna tragicky zemřel starosta obce Josef Pospíšil. Jako majitel honitby si vyšel 8. prosince ráno na čekanou s Josefem Kubíčkem st. na pole do „Koutů“. Dle vyprávění upadl J. Kubíček na zmrzlé půdě, přičemž mu vyšla rána z pušky a část broků zranila J. Pospíšila do pravé nohy. Povolaný lékař nařídil převoz do nemocnice, kde lékaři konstatovali, že jeden či více broků vzniklo pod čéšku v kloubu kolením a radili amputaci nohy. Poněvadž se jmenovaný nemohl pro amputaci rozhodnout, snažili se odstranit broky vyhnisáním. Když se to však nepodařilo a nastala otrava krve, svolil nemocný k operaci, bylo však již pozdě. Byla mu noha odňata vysoko nad kolenem, otrava postupovala a poněvadž nebyla naděje na zlepšení, byl jmenovaný na vlastní přání převezen domů, kde po třech dnech zemřel.

                               - po jeho smrti byla volba nového starostu, kdy byl nakonec zvolen losem mezi kandidáty Janem Vágnerem, Boh. Valáškem a Frant. Konečným Jan Vagner.

                               - v tomto roce se narodilo 6 dětí a zemřelo 5 osob.

1926 – 1927        - ve škole je 66 žáků a 6 žáků bylo v jiných školách. Propuštěno bylo 9 žáků. Na místo učitele Kutala (voj. služba) nastoupil Oldřich Továrek a 1. 4. 1927 se vrátil učitel Kutal. Rozpočet školy činil 3.667,- Kč.

                               - dne 27. 6. se konal výlet do Loštic – pivovar – lihovar a metrie.

1927                      - dne 6. 6. v odpoledních hodinách byla nalezena pod myslivnou v řece Třebůvce mrtvola matky Jana Dokoupila. Jmenovaná trpěla trudomyslností na jejíž následek se utopila (Terezie Dokoupilová).

                               - v roce 1927 se narodilo 7 dětí a zemřely 2 osoby.

1927 – 1928        - ve škole bylo 66 žáků a do jiných škol chodilo 5 žáků, propuštěno 7 žáků. Výlet uskutečněn na Zkamenělý zámek a Svěcenou díru. Rozpočet školy byl 4.457,- Kč.

1928                      - kozovská obec se stala členem „Svazu obcí“ pro získání lesů z pozemkové reformy.

                               - dne 30. 6. volba zastupitelstva obce, starostou zvolen Jan Vagner.

                               - do funkce obecního posla zvolen obuvník Frant. Zacpal, za odměnu žádá trávu s pastviny „Na Dole“.

                               - narozeno 6 dětí a 1 úmrtí.

1928 – 1929        - ve škole je 75 žáků a 7 v jiných školách, propuštěni 4 žáci. Z Kozova je 29 žáků. Učitelé – Vagrčka, Kutal, H. Macháčková, farář Arnošt Wiener. Pro velké mrazy přerušeno vyučování na určitou dobu. Byla provedena oprava základů školy, nová podlaha v bytě a nová kamna, 2 nové lavice.

                               Školní rada – př. J. Vagner, Ferd. Vaňák ze Svojanova a říd. Chadima.

1929                      - dne 16. června po třetí hodině projížděl Kozovem president republiky pozdravován občany Kozova a okolních obcí.

1929                      - dne 7. února vypukl požár ve stavení kováře Hynka Šmída č. 1 po osmé hodině ráno. V nájmu tam měl obchod Bohumil Vagner, oheň zachvátil půdy, kde mimo stelivo hořely uložené zásoby zboží. Byl mráz – 16 OC a hašení bylo velmi obtížné, hadice zamrzaly. Naštěstí bylo bezvětří, tak se oheň nerozšířil na vedlejší domy. Stavení bylo po požáru neobyvatelné, majitel se nastěhoval do výměnku ke Špulířům. Domek byl pojištěn, požár vznikl od špatného komína. Domek byl opraven synem M. Šmída Stanislavem, které se do něj potom nastěhoval, nebyla však povolena zřídit výheň kvůli blízkosti školy.

                               - v zimě byly takové mrazy, že pomrzlo mnoho zvěře a ptáků, zamrzly stromy, v zahradách většina ovocných stromů zničena mrazy, ve štěpnici pomrzly všechny štěpy, vše zmařeno. Ve škole se nadalo vytopit, mrzlo ve třídě a nedalo se vyučovat.

                               - matrika vykazuje 2 narození a 2 úmrtí.

1929 – 1930        - ve škole je 79 žáků a 5 dojíždí do jiných škol. Školní docházku ukončilo 7 žáků. Z Kozova chodí do školy 31 žáků. Učitelé – Vagrčka, Kutal, A. Greplová, náboženství P. K. Dolanský.

                               Vyučování česk. náboženství 1x týdne. Rozpočet školy byl 3.876,- Kč. Výlet měli žáci do Mladče.

1930                      - v dubnu došlo k válcování okresní silnice Bouzov-Jevíčko od Valáškova mlýna až po hájenku k mostku. Tím byl vyřešen problém spádu staré silnice přes Kozov.

                               - bylo provedeno sčítání ovocných stromů a je patrno jak loňská zima zařádila. V obci celkem odumřelo 1.290 ovocných stromů, zůstalo zdrávo 1.665 ovocných stromů a nově vysazeno 250.

                               - během roku vzrostla obec o 2 nová čísla. Je to obchod Bohumila Vagnera a kovárna Stanislava Vykydala, podkováře z Bezděkova.

                               Po požáru č. 1 se odstěhoval B. Vagner s obchodem do výměny svých rodičů č. 16.

                               - protože v Kozově po požáru kovárny č. 1 nebylo možno tuto znova obnovit, požádal kovář a podkoníř Stanislav Vykydal z Bezděkova o povolení postavit v Kozově kovárnu. Zakoupil část louky a postavil zde kovárnu, která od listopadu funguje.

                               - koncem minulého roku koupili od Josefa Blažka manželé Bohuslav a Aloisie Mackovi domek č. 32, kteří dosud bydleli na výměně č. 11, ze kteréhož čísla A. Macková pochází. Na jaře tento starý domek zbourali a postavili během roku nový a hospodář. budovy. Aby mohl být domek větší, přikoupili pozemek 4 m zahrady od Anny Pospíšilové č. 17.

                               - škola 1930-1931 měla 78 žáků a 4 v jiných školách. Propuštění 2 žáci. 31 žáků bylo z Kozova. Učitel Kutal přešel do Blažova a nový je Leopold Hřivna. Rozpočet školy 5.011,- Kč.

1931                      - od 1. 1. přešla usedlost č. 17 kupem od Anny Pospíšilové na Jaroslava Kunce, rolníka z Bezděkova, který má za manželku dceru paní Pospíšilové, tato si ponechala v domě jen výminek.

                               - v srpnu provedeno zválcování silnice silniční správou Litovel od myslivny až do Jeřmaně.

                               - narodilo se během roku 5 dětí z nichž 1 zemřelo.

                               - škola 1931-1932 měla 85 žáků, z Kozova bylo 34. V jiných školách bylo 13 žáků. Propuštěno bylo 5 žáků.

1931 – 1932        - učitelé: Vagrčka, Hřivna, Vavrdová, farář P. Pur z Vranové Lhoty. Na místo Hřivny – Emil Mikolecký.

                               - z místnosti prozatímního učitele zřízen kabinet a učitel ubytován u rolníka Blechtu č. 14 na 6 roků a na jeho úpravu přispěno 350,- Kč. Pro školu zakoupen šicí stroj za 1.000,- Kč. Do I. tř. zaveden el. proud a správce školy pouští svůj radiopřijímač k poslechu. Výlet uspořádán ke Zkamenělému zámku na hrad Bouzov.

1932                      - na Blažovcích byla zřízena v dubnu studna, poněvadž tam dosud žádná nebyla a občané brali vodu buď z potoka anebo chodili do lesa „Maleníku“. K účelu studny byl obcí odkoupen kus pozemku zahrady od p. Fr. Vykydala č. 20, za 1m2 – 5,- Kč.

                               - byly provedeny obecní volby, kdy byl zvolen starostou Jan Vagner.

                               - v tomto roce byly znovu pronajaty obecní pozemky občanům na 6 let do r. 1938 (pole, trávníky).

                               - bývalé pastvisko „Trávníky“ bylo přeměněno na pole.

                               - dne 14. srpna došlo o „Muzice“ v pohostinství k politováníhodné události. Mezi opilou mládeží si velmi zuřivě počínal mladík Šimek z Hartinkova. V obavě, aby nedošlo k nějakému incidentu poslal hostinský Bohumila Eliáše (Porteše) z Kadeřína, který mu pomáhal obsluhovat, aby šel mladíka napomenout ke klidu. Když Eliáš napomínal ke klidu, přiskočil k němu Šimek a několikrát jej bodl pod žebra nožem. Po poranění mu vyhřezla pohrudnice, přes operaci v nemocnici mladík 16. srpna zemřel. Na jaře v  r. 1933 byl Šimek v Olomouci odsouzen k pětiměsíčnímu žaláři.

                               - obecní knihovna vykazuje 33 čtenářů a měla 160 svazků.

                               - během roku se narodily 3 děti a  bylo 1 úmrtí.

                               - škola 1932 – 1933 měla 86 žáků, z toho z Kozova 34. Do jiných škol chodilo 14 a propuštěno bylo 5 žáků.

Učitelé: Vagrčka, Boh. Šváb, M. Vavrdová, náboženství P. Romanzcuk, potom P. Krajíček a nakonec P. Fr. Kyselák z Bouzova. Ruční práce Anna Nohavičková z Bouzova. Školní rada ve složení – pr. Jan Vagner, Jan Koukal z Bezděkova a řídící Vagrčka. Výlet dětí uspořádán na Úsov povozy sedláků.

                               Ve škole byly opraveny lavice, vrata ve dvoře a opraven plot kolem zahrady.

1933                      - lesy bouzovského velkostatku v říjnu přebral do správy Státní pozemkový úřad a dřívějšímu majiteli ponechal pouze hrad a les po cestu Taliánku. Lesy spravuje lesní úřad v Plumlově, který sem v úřední dny dojíždí. Zaměstnance si stát převzal s lesy.

                               - v noci ze 7. na 8. ledna došlo ke vloupání do mlékárny, otevřely hlavní vchod, navrtali pokladnu a snažili se do ní dostat, ale nepodařilo se jim to. Spokojili se s drobnými penězi ze zásuvky stolu. Dílovedoucímu pak odcizili revolver, který však byl později nalezen u nějakého Vítka, švagra svojanovských Kopků. V hotovosti bylo ukradeno 80,- Kč. Protože nebylo přímých důkazů na pachatele, policie zloděje nevypátrala. Lidé ale jednomyslně označují za pachatele Karla Kopku a spol. ze Svojanova.

                               - v noci ze 2. - 3. října provedeno vyloupení školy, přestože ve škole nocovala paní Šmídová z č. 1 s děvčetem. Zloději se vloupali do bytu školy, pozotvírali všechny zásuvky nábytku a potom vypáčili stolek a ukradli odtud tašku se 1.450,- Kč a břitvu. Poněvadž krádeží v okolí bylo více (v Blážově u obchodníka Zoubka, ve Vranové u hostinského, ve mlýně u Valášků a i v kostelech), zostřilo četnictvo pozornost a počátkem prosince zatklo pro krádež Hynka Spurného a Karla Kopku, oba ze Svojanova. Po vyšetřování v Litovli byli předáni ke Krajskému soudu v Olomouci. U soudu K. Kopka zapíral, ale Spurný se částečně doznává.

                               - 9. února měla být exekuce domku Frant. Vykydala č. 20 na Blažovcích pro dluhy na tomto domě ve výši 6.900,- Kč. V dražbě koupila domek sestra zdejšího občana J. Martinka a Fr. Vykydal byl exekučně vystěhován a nastěhoval se do obecního domu. Jeho otec měl do smrti v domku výměnek.

                               - do místní školní rady zvoleni členi: Jan Vagner, Frant. Flašar, řed. Vagrčka.

                               - během roku se narodilo 1 dítě, nezemřel nikdo.

                               - škola 1933 – 1934 měla 96 žáků, z toho z Kozova 38, na jiné škole 12 žáků a propuštěno bylo 7 žáků. Učitelé: Vagrčka, Boh. Šváb, Anna Nohavičková, P. Fr. Kyselák katecheta. Školní rozpočet 3.782,- Kč.

                               - dne 23. 6. se žáci zúčastnili zvukového kina „Prodaná nevěsta“ v Lošticích. Ve škole jsou pravidelně z radia poslouchány vlastivědné pořady.

1934                      - v letošním roce byl řídící učitel Vagrčka k 25. výročí učitelem v Kozově, jmenován čestným občanem obce kozovské. Slavnostní schůze 15. prosince se zúčastnil okr. šk. inspektor Nemeškal, který zastupoval okres. hejtmana, starosta čsl. obce učitelské Adolf Škrabal a další delegace z okolních obcí.

                               - ve škole pořízen sporák a zakoupeno kuchyňské náčiní pro žačky na vybavení kuchyně, kde se budou učit vařit.

                               - škola 1934 – 1935 měla 92 žáků, z toho 40 z Kozova, 16 žáků chodilo do jiných škol a 8 bylo propuštěno.

                               - dne 11. 5. zemřel člen školní rady Ant. Jedlička ze Svojanova po těžkém poranění uřezanou silnou větví do hlavy.

                               - rozpočet školy 3.546,- Kč. Výlet dětí do Mladče na povozech sedláků.

                               - během roku se narodili 3 děti (z toho 2 nemanželské) a zemřel 1 dospělý.

1935                      - v tomto roce dochází ke změně kronikáře, když po 10 letech byl vystřídán dosavadní první kronikář, řídící učitel na škole Jan Vagrčka.

                               - od počátku školního roku 1935 – 36 byl řídící Vagrčka přeložen na obecnou školu do Senice na Hané.

                               - na místo učitele byl přeložen z Bouzova deg. učitel Hynek Kaděra.

                               - školní rok 1936 – 1936 měl 83 žáků, z toho 30 z Kozova, 19 žáků chodí do jiných škol a 8 bylo propuštěno. Další učitelé – Stan. Prokop, Anna Nohavičková a kaplan Boh. Půček. Rozpočet školy 3.546,- Kč.

                               - dne 25. 10. navštívili žáci kino v Bouzově, 23. 6. Litovel muzeum, pivovar a jelo se povozy sedláků. Žákovská knihovna má 218 svazků a učitelská 101 svazků. Rozpočet školy 3.762,- Kč.

                               - během roku se narodilo 9 dětí, z nich 1 nemanželské a zemřely 4 osoby.

                               - v úterý 24. 9. obec vzrušila událost, že se u Blechtů stalo neštěstí. Toho dne časně ráno chtěl rolník Blechta čistit obilí pomocí el. motoru. Kabel pro přívod el. proudu byl však silně porouchán a chytila se ho šestnáctiletá dcera Ludmila a byla proudem zabita. Příští den shledala soudní komise z Litovle, že neštěstí zavinil svojí nedbalostí V. Blechta a jeho manželka, nevlastní matka nešťastného děvčete.

                               - v prosinci byla opravena obecní studna na obecnici nákladem 650,- Kč.

1936                      - lesní reforma byla řešena prodejem lesů obectovského revíru Lošticím a pro ostatní revíry zřízena lesní správa Státních lesů v Bouzově, správcem jmenován Evžen Jakš. Dosavadnímu správci P. Alanovi byl ke svojanovskému revíru přidělen bouzovský revír.

                               - provedena reorganizace hasičského sboru v počtu 22 členů.

                               - v průběhu roku se narodily 3 děti a  5 osob zemřelo.

                               - manželé Dokoupilovi prodali domek č. 13 manželům Kubovým z Veselí od Mohelnice. Alois Kuba je zaměstnán jako strojník v papírně na Vlčicích, postavené v roce  1935 - 1936.

                               - v sobotu 7. 3. byla hasiči zapálena na oslavu nar. pres. Masaryka vatra nad obcí a potom přednáška o Masarykovi v hostinci.

                               - škola 1936 – 1937 bylo 71 žáků, 6 žáků navštěvuje jinou školu a 6 žáků bylo propuštěno. Rozpočet školy 3.762,- Kč. Školní rada – Jan Vágner, Fr. Flášar, Jan Koukal z Bezděkova, Václav Vařeka ze Svojanova a říd. Kaděra.

                               - ve škole pořízena nová kamna, nové odpady, napuštění podlah.

                               - dne 6. 9. 1936 svoláno rodičovské sdružení. Předsednictvo rod. sdružení: Fr. Flašar, Alex. Navrátil z Bezděkova, Fr. Valášek, učitel Kaděra, Ferd. Vaňák ze Svojanova, Adolf Havlíček z Bezděkova a Josef Apl z Kozova.

1937                      - koncem srpna navštívil náš kraj president republiky dr. E. Beneš, když se zúčastnil vojenských manévrů u Chornic a Jevíčka. Dne 24. srpna kolem 9 hod. projížděl naší obcí, která byla uklizena, vyzdobena, připravena do slavnostního hávu a občané jej z celého okolí přišli pozdravit. Z Kozova se účastnili hasiči, školní mládež a občanstvo, když jen na hrad do Bouzova, kolem silnice postavili špalír.

                               - dne 17. února zmrzla v lese u Blažovců Frant. Pospíšilová, služebná z Blažovců č. 18 (pravděpodobně v podnapilém stavu, notorická pijačka) usnula a tak zmrzla. Zůstal po ní nemanželský syn.

                               - v průběhu roku se narodily 4 děti a zemřela 1 osoba.

                               - dne 14. 9. 1937 zemřel president T. G. Masaryk. V sobotu 18. září byla uspořádána v Kozově ve smutečně vyzdobeném sále hostince za účasti téměř všech obyvatel Kozova tryzna za zemřelého, kde po krátkém projevu, přednesu básně o T. G. Masarykovi a Státní hymně byla tryzna ukončena.

                               V den pohřbu 21. září byl v učebně I. tř. ve škole zaveden rozhlas, kde občané sledovali poslechem poslední cestu presidenta od rána až do odpoledních hodin.

                               - škola 1937 – 1938 – 67 žáků, z toho z Kozova 26. Rozpočet školy 4.160,- Kč.

1938                      - dne 16. 6. byl před školou dokončen pomník T. G. Masaryka a dokola vybudován laťkový plotek. V tento den proběhla slavnost odhalení sochy. Ve 2 hod. odpoledne šle průvod od myslivny – hasiči, mládež, několik žen v nár. krojích. Projev přednesl starosta J. Vágner a řídící V. V. z Litovle A. Mikulášek. Nakonec zahrála hudba píseň „Hej Slované“ a potom slavnost probíhala v zahradě Jar. Kunc č. 17. za koncertu bouzovské kapely. Protože v ten den bylo velké chladno byl nejvíce podáván horký čaj a káva pro zahřátí. Vzhledem k velké zimě byla účast slabší z okolí. Datum pořádání slavnost byl téměř do poslední chvíle nejistý pod vlivem květnových událostí – 21. května částečná mobilizace a následkem šíření slintavky a kulhavky u dobytka.

                               - i když se Kozova nedotklo bezprostředně řádění německého živlu, občané sledovali situaci této doby z novin a zejména rozhlasu české hlášení Moskvy. Blíže se dotklo přepadení továrny na Vlčicích henlajnovci z okolí Mohelnice dne 24. května. Byli ovšem rozehnáni, takže se v podstatě nic nestalo. Za první částečné mobilizace 21. 5. nebyl z Kozova nikdo povolán. Horší to bylo 23. září, kdy byla vyhlášena mobilizace všech mladších ročníků vojska do 40 let. Byla vyhlášena ve 22 hod. 20 minut. V této chvíli nastal v obci ruch jako ve dne. Scházeli se záložníci, jejich ženy i ostatní občané. Nálada byla slavnostní, radostná – přišla chvíle, kdy měl každý možnost činem dokázat, jak svoji vlast miluje. Někde se balily věci hned v noci, většinou až ráno. Každý záložník se nabalil nejnutnější věci co na vojně potřebuje a ráno 24. září v  8 hod. vyjeli všichni záložníci na voze p. starosty J. Vágnera na nádraží do Moravičan. Loučení nebylo nijak uplakané, na tvářích odjíždějících i těch co doma zůstali převládal spíše šťastný úsměv. Ze všech očí vyzařovala přísaha: Nedáme! Ubráníme! Spíše padneme!

                               - z Kozova nastoupili na 1. výzvu: Kunc Jaroslav č. 17, Otava Rudolf č. 18, Kubíček Frant. č. 23, Kolomazník Frant. č. 30, Navara Josef č. 31, Vykydal Jan č. 22, Navrátil Josef, hajný, Otava Inocenc č. 38, Appl Josef č. 28, Antgevegt L. č. 21, Pecha Libor č. 15, Kunc Vlad. č. 14, Kuba Alois č. 13, Blažek Ant. č. 11, Valášek Bohumil č. 7, Opletal Frant., účetní mlékárny, Vytopil Frant. č. 24, Pospíšil Frant. recte, Šimek č. 17, Jurka č. 2.

                               - později byli ještě povoláni k dělostřeleckému pluku záložníci nad 40 let, a sice Jaroslav Kopřiva č. 14, Vinc. Blechta č. 14, Jan Postulka, mlynář z Bezděkova.

                               - koně (evidenční) odvedli po jednom J. Vagner, starosta a Ant. Blažek č. 11. Po demobilizaci byli vráceni.

                               - po Mnichovském diktátu zabrali Němci dohodnuté čes. území, od 6. do 10. října došlo k okupaci severní Moravy.

                               - 6. října procházeli Kozovem části ustupující naší armády. Vojáci skýtali skličující pohled, bez výstřelu museli opustit pohraniční pevnosti i přes odhodlání bojovat. Od 11. října byla v Kozově umístěna posádka určená ke službě na nových hranicích. Do 8. prosince se v Kozově vystřídaly 3 vojenské útvary. V obci bylo velitelství roty s kuchyní. Posádka byla ubytovaná nejprve v myslivně, pak u Kolářů č. 3 a u Blažků č. 11. Kancelář a kuchyň byla umístěna v hasičské zbrojnici. Ke kuchyni docházeli si chudší lidé pro zbytky jídla. Poměr občanů k vojákům byl dobrý.

                               - po okupaci bylo započato s demobilizací záložníků. Od 8. prosince bylo vojsko staženo.

                               - dne 27. prosince byla ustavena v Kozově strana Národní jednoty, většinou tam byli rolníci a živnostníci. Dochází houfně k evakuaci českých, ale i německých rodin ze zabraného území. Do Kozova přišly 3 rodiny a 7 kozovských rodin se přihlásilo na výzvu OPM v Litovli k bezplatnému přijetí dětí uprchlíků, ale nakonec sem děti nebyly dány, poněvadž rodiny se od nich nerady odlučovali.

                               - uvádím jednu nešťastnou událost, i když se nestala sice v místní obci, ale velmi se jí dotkla, poněvadž sami se považují za občany kozovské. Dne 13. října do rozruchu nad záborem našeho území se roznesla Kozovem a okolím zpráva, že nejstarší syn bezděkovského mlynáře Jana Poštulky, Jaroslav, se zastřelil. Mladý 18letý, zdravý, plný radosti ze života – proč by si zoufal? Nezoufal si, bylo to neštěstí. Jarek měl jedinou vášeň: pro zbraně. Když počátkem října jeho otec nastoupil vojenskou službu, často jeho maminka projevila obavu před německými ordnery, kteří se dopouštěli násilí na svých odpůrcích. Jarek, chtěje maminku uklidnit, připravil si ke své posteli na obranu tátovu pistoli. Cosi ho na ni zajímalo, pozoroval mechanismus pistole, bylo to v poledne, když z pistole vyšla rána a střela zasáhla jej do hlavy, na místě byl mrtev. Jeho otec se právě den před tím vrátil z vojny. Není nutno psát jaký zármutek způsobil celé rodině a všem, kteří ho znali. Pohřeb se konal 16. října odpoledne.

                               - v průběhu roku zemřelo v Kozově 5 osob a narodily se 2 děti.

                               - obec postihla slintavka a kulhavka u hovězího dobytka, která postihla většinu chlévů.

                               - v letošním roce bylo konečně ukončena lesní reforma. Obectov polesí koupilo město Loštice a ostatní lesy bouzovska se zbytkem polí přešly do vlastnictví Severomoravského lesního družstva (V. Stoupal, Poštulka Palonín a spol.). Kozovská hájenka nebyla po smrti lesního správce P. Alana obsazena. Byl tam dán jen hajný t.č. svobodný Josef Navrátil z Blažova.

                               - po neblahých událostech přineslo bouzovsku v oblasti školství zisk, který se však nedá srovnat s bolestnými ztrátami, které utrpěl celý národ. Touha po zřízení měšťanky v Bouzově byla splněna, po evakuaci Sudet, kdy se státní  menšinové české školy, mezi nimi byla i mešťanka v Mohelnici, musela evakuovat do Bouzova. Vyučování v prozatímních místnostech započalo 9. prosince v 5 třídách a mateřské školce.

                               - v tomto roce byla opravena cesta Vežnickým údolím, značně poškozená povodněmi. Při slavnostním odhalení pomníku T. G. Masaryka byla současně opravena kaple, natřen a pozlacen kříž.

                               - škola 1938 – 1939 má 60 žáků, z toho 22 z Kozova. V důsledku nedostatku učitelů v mobilizaci se učitelé střídali. V polední přestávce dostávali děti mléko. Byly provedeny revize knih a některé byly odvezeny, zejména dějepisu.

1939                      - bylo nařízeno založit nové kroniky a staré zapečetit. Bylo nutno odstranit bustu a pomník T. G. Masaryka. Při odstranění bylo sděleno, že se rozbila, ale ve skutečnosti byla uložena p. Janem Vágnerem v č. 16 někde v jeho usedlosti.

                               - škola 1939 – 1940 má 87 žáků, z toho z Kozova 35. Rozpočet školy 4.160,- Kč. Učitelský sbor – Václav Rec, domácí práce Anna Křísová, náboženství P. Paluza, řídící Kaděra. Ve škole vymalován kabinet a upraven na kancelář.

1940                      - v tomto roce přestupuje všechno žactvo vyšších tříd uznané a způsobilé k návštěvě měšťanské školy a v Kozově jsou pouze žáci 1-5 ročníků. Byly rozpuštěny místní školní rady a pravomoc přešla na bývalé předsedy. Pro nedostatek papíru se zavádějí břidlicové destičky. Následkem penzionování legionářů došlo k úbytku učitelů.

                               - školní rok 1940 – 1941 pouze 47 žáků, z Kozova 22, úbytek způsoben odchodem do měšťanky v Bouzově. Od 1. 4. 1941 byl učitel Rec přeložen do Javoříčka. Náboženství vyučoval P. Dominik Antonín. Škola fungovala do prázdnin jako jednotřídní.

1941                      - vyřazené české knihy byly uloženy ve dvou bednách u Fr. Konečného č. 35.

                               - škola 1941 – 1942 má 54 dětí ve dvou třídách. Jako druhá literární síla stanovena Marie Sedláčková z Bezděkova, dcera hostinského. Ruční práce M. Sedláčková, náboženství P. Dominik Ant. Od 1. post. ročníku zavedena němčina, 4 hod. týdně. Dějepis se neučil a zeměpis jen 2 hod. Pro učitele zaváděny kurzy němčiny. Vzhledem k nedostatku otopu byly od 19. 2. 1941 do 5. 3. 1941 prázdniny. Byla ustavena míst. šk. rada dne 4. 2. 1942 – př. Vágner Jar. Kozov č. 16, Jos. Nerušil Bezděkov, Fr. Vytopil, montér ve mlýně, Josef Navara Kozov, H. Kaděra, řídící.

1942                      - dosavadní měšťanka v Bouzově je přejmenovaná na školu úlevní (?), je školou výběrovou, t.z. že tam může studovat jen několik vybraných dětí. Proto se do měšťanky nedostalo 6 dětí.

                               - škola 1942 – 1943 má 56 dětí. Učitelský sbor: Kaděra, Jar. Fiala, P. Dominik Ant. Od 1. 11. 1942 znovu jmenována učitelka M. Sedláčková a Fiala odchází. Bylo nařízeno odevzdat vyřazené knihy a pomůcky ke zničení a na nový papír. V říjnu byly v Litovli konány zkoušky učitelů z němčiny. Bylo dále nařízeno, že do hlavních škol může postoupit pouze 30% dětí, proto se konaly přijímací zkoušky. Přestup se děje již ve 4. ročníku.

                               - v prosinci 1942 byla před vchodem do školy postavena dřevěná veranda.

- žactvo muselo občas pomáhat při polních a lesních pracech.

1943                                      - bylo nařízeno provedení opatření k protiletecké obraně na půdách, kopání krytů a jiné.

- dne 21. 1. 1944 byl hledán gestapem řídící Kaděra, nebyl doma, tak jej zatkli až 9. 2. 1944. Mimo to byl zatčen obchodník Vágner a lesník Josef Navrátil.

                               - škola 1943 – 1944 má 57 žáků. Na místo zatčeného učitele Kaděry jmenován Fr. Rec a učitelka Sedláčková pověřena vedením školy. Čím dál tím více se tlačilo na výuku němčiny. V prázdniny mohli užít učitelé jen 14 dní a zbytek museli pracovat na polních a lesních pracech.

1944                      - škola 1944 – 1945 má 55 žáků. Správce školy je M. Sedláčková a učitel Fr. Rec, P. Dominik Ant., ruční práce Fr. Kolmanová.

                               - dne 13. 9. 1944 byl F. Rec totálně nasazen na práce pro Němce a ustavena učitelka Fr. Friedlová. Od 21. 12. 1944 do konce března bylo vyučování zastaveno.

1945                      - v průběhu květnových přechodů vojenských transportů přes Kozov, jak německých, tak potom Rudé armády, nedošlo k žádné nehodě, Rudá armáda byla v Kozově vřele vítána. Obcí prošlo mnoho transportů s dobytkem a válečnou kořistí.

                               - dne 9. května byl v Kozově prozatímně postaven na dřevěný podstavec pomník T. G. Masaryka. V květnu se vrátil z Terezína Boh. Vágner, který 25. 5. 1945 zemřel na tyfus. Dne 18. 5. 1945 se vrátil H. Kaděra z káznice v Sasku a Vratislavi po osvobození Američany. Dne 28. 5. započalo pravidelné vyučování. Správou školy pověřen F. Rec, dále učil Jar. Nosek. Kaděra měl do konce šk. roku dovolenou.

                               - dne 1. 12. 1945 se stalo velké neštěstí, když Jaroslav Otava z Kozova, žák jednoročního učebního kurzu, našel se svým odrostlejším kamarádem Františkem Pospíšilem za Kozovem na rozcestí k Hartinkovu „U lípy“ u zničeného tanku nevybuchlý náboj. Hráli si s ním, náboj vybuchl a oba chlapce roztrhal. Pohřeb byl 4. 12. 1945 za účasti všech žáků. S kamarádem se u hrobu rozloučil Boh. Malínek, žák kurzu a třídní učitelka A. Balcaříková.

1946                      - školní rok 1945 – 1946 má 44 žáků, z toho z Kozova 19. Ř. katol. náboženství  40 žáků a českosl. 4 žáci.

                               - školní rada: př. Jan Vágner, Fr. Kubíček, ř. uč. Kaděra, Fr. Flašar, Libor Pecha. Rozpočet školy 34.628,- Kč.

                               - v obou třídách položeny parkety, pod schody zabudována skříň, pořízen psací stůl, zakoupen rozhlas pro školu, kterého je využíváno pro veřejný místní rozhlas, řádně byl postaven pomník T. G. Masaryka, odvodňovací kanál od školy do kanalizace, do zdi zabudovány kouřové roury a trubky el. vedení, opravena střecha kůlny. Učitelé zařazeni do ROH. Během roku se však řada rodin stěhuje do pohraničí a zabírají místa po Němcích. Dochází tak k citelnému úbytku žáků ve škole. Na konci školní roku bylo ve škole 37 dětí.

1946 – 1947        - školní rok má 31 žáků, z toho z Kozova 13 žáků. Škola byla jednotřídní. Řídící H. Kaděra, ruční práce Věra Svobodová a náb. ř. k. P. Jos. Valach. Rozpočet školy 34.628,- Kč.

                               - v zimě zaveden zimní čas. V ř. kat. náboženství bylo 29 žáků a česk. nábož. 2 žáci.

1947 – 1948        - školní rok má 25 žáků, z Kozova 11 žáků. Byla zavedena devítiletá školní docházka. Škola státní se pozvolna stává školou politickou.

                               - ve škole usazena nová okna v přízemí a natřena. Vymalovány byly místnosti školy a všude zavedeno el. osvětlení.

                               - žáci v červnu uskutečnily výlet do Trnávky na Cimburk a do opatovické šamotárny a prohlédli si rozestavěnou dálnici. Řídící H. Kaděra odchází z Kozova a uvádí, že jej rok 1948 politicky rozdělil s některými kozovskými občany, ale odchází s dobrým pocitem. V obci byl předsedou MAV-NF a předsedou KSČ.

1949 – 1950        - školní rok má 24 žáků, z toho z Kozova 12 žáků. Vedení školy přebírá Štěpán Kaplic, dále Věra Svobodová a P. Valach, kaplan z Bouzova. Bylo ustaveno rodičovské sdružení. Zakoupeno bylo 14 kovových lavic, klavír z německého konfiskátu. V červnu uskutečněn výlet do Kroměříže a Zlína.

                               - v listopadu 1949 byly v Kozově v měsíci československo-sovětského přátelství oslavy na veřejné schůzi, kde žáci připravili program. Založen v Kozově svaz čes.-sov. přátelství, kde se přihlásilo 46 členů.

                               - v prosinci byl zvolen výbor SČSP a předsedou zvolen Vl. Chabičovský, správce mlékárny.

                               - v Kozově byl zahájen kurz ruštiny, přihlášeno bylo 7 zájemců, ale ke konci kurzu vytrval pouze jeden.

                               - dne 19. prosince byl před školou postaven vánoční strom republiky.

1950                      - s roztrpčeností občané přijali rozhodnutí KNV v Olomouci o zrušení mlékárny v Kozově a i přes odvolání a jednání o zachování mlékárny bylo toto rozhodnutí definitivně potvrzeno. Stroje byly odvezeny a z mlékárny zřízena sběrna mléka, kancelář MNV, sklad Jednoty.

                               - předsedu KSČ a MNV vykonával Boh. Macek z Kozova.

                               - dne 16. ledna 1950 rezignoval na funkci předsedy KSČ Boh. Macek a zvolen byl František Vytopil.

                               - v tomto roce se uskutečnilo národní sčítání 28. února – 3. března. Výsledek v Kozově následující:

- počet domů 40, obytných domů 27 a jiných staveb 3, neobytné domy 2, počet bytů 48, obydlených bytů 47, počet soukromých domácností 50.

- počet osob dne 28. 1. bylo 145.

                                               - počet zemědělců 37

                                               - celková rozloha katastru je 162 ha 9 arů 53 m2. Orná půda činí 89 ha 93 a.

                                               - živnosti rozděleny: D=2, S=1, K=1

- 20. května byl založen Svaz československé mládeže SČM. Přihlásilo se 6 členů, ale činnost netrvala dlouho a členi z Kozova se přidružili k SČM do Bouzova. Zdejší devítičlenný MNV měl být rozšířen na 15 členů, aby byly zastoupeny všechny složky NF, ale nepodařilo se získat další členy, tak zůstal postaru rozšířen pouze o Mílu Malínkovou.

- škola 1950 – 1951 má 22 žáků, z toho z Kozova 11. Byl založen zahrádkářský kroužek a oddíl Pionýrské organizace. Dne 21. 12. složilo 9 žáků pionýrský slib. Od 1. 11. dostávali žáci přesnídávky – slazené mléko, housky a tvaroh. Výlet podnikli do Jeseníků.

- v roce 1950 byla provedena rekonstrukce silnice od mostka u hájenky v Kozově směrem k bezděkovskému mostu po Horu. Bylo provedeno vyrovnání silnice, přičemž byla rozebrána Boží Muka, která stála v cestě před odbočkou silnice na Blážovce. Bylo stanoveno silniční správě v Litovli, že Boží Muka budou znova postavena, ale již se tak nestalo.

- za nesplnění dodávek mléka v roce 1950 dostali sedláci následující pokuty: Frant. Valášek 30.000,- Kč, Blažek 10.000,- Kč, Jar. Kunc 8.000,- Kč, Jan Vágner 7.000,- Kč, Jar. Blechta 2.000,- Kč.

1951                                      - v tomto roce dostala obec v rámci akce 5M částku 70.000,- Kč, která byla použita na vydláždění ulice pod mlékárnou kostkami.

                                               - dne 24. července byl od rolníka Jana Vágnera předán pro vybavení STS v Haňovicích elektrický motor, říkalo se, že byl „vykoupen“, ale v podstatě šlo o zabavení.

                               - dne 1. prosince byl povolán k vojenské službě do Komárna zdejší 59letý hostinský Antonín Studený, který byl později přeložen do Trenčína a na jiná místa na Slovensku. To byl trest za to, že jeho syn Jaroslav vystudoval teologii a v Římě získal na studiích ThDr. Měli na tom podíl i někteří kozovští občané.

                               - dne 31. prosince byla provedena kanalizace za školou.

                               - škola 1951 – 1952 má 24 žáků, z Kozova 11 žáků. Žáci se zúčastňovali filmových představení v Bouzově. Pro školu byl zakoupen psací stroj. V červnu navštívili žáci jeskyně v Javoříčku a hrad Bouzov.

1952                      - z Kozova pracuje již 3. rok, tedy již 1 rok po vyučení, v ostravských dolech horník Jiří Schiffner za 7.000,- Kč měsíčně. V porovnání na pile v Bezděkově je průměrný plat 3.500,- Kč.

                               - v lednu byl uspořádán hasičský ples a jeho výtěžku bylo použito na zakoupení auta jako vlečného prostředku pro motorovou stříkačku.

                               - v tomto roce odstoupily z funkce v MNV Frant. Kolomazníková, Marie Krbcová a Míla Malínková. Nahradili je Frant. Flašar ml., Frant. Vágner ml. a Josef Král.

                               - dne 19. února na výroční schůzi KSČ vystoupil ze strany Rudolf Otava. Dne 11. března se veřejné schůze MNV zúčastnil z řad zemědělců pouze Frant. Valášek. Dne 17. března byl zvolen předsedou MNV Frant. Kubíček na místo Boh. Macka, který rezignoval.

                               - na obce byli zřízeni územní tajemníci a pro Kozov byl ustanoven Leopold Smékal z Brodku u Konice, původním zaměstnáním krejčí.

                               - v červnu byl ustanoven výbor žen a má 5 členek, předsedkyní je Hermína Králová.

                               - škola 1952 – 1953 má 24 žáků, z toho z Kozova 11. V březnu vysazeno kolem školy 10 ovocných stromů.

1953                      - dne 1. června se dotkla občanů měnová reforma, při které došlo ve spořitelně v Bouzově k výměně bankovek. V Kozově ztráceli občané průměrně 18 - 20.000,- Kč, které jim byly hrazeny novými bankovkami v určitém poměru. Po této reformě byl plat na pile v Bezděkově měsíčně 850 - 900,- Kč.

                               - počátkem prosince 1953 došlo ke změně ředitele školy, za ředitele Jar. Běhala nastoupil Fr. Novák.

                               - škola 1953 – 1954 má 24 žáků. Do výuky náboženství si rodiče žáků vyzvedli přihlášky a byli přesvědčováni o novém soc. nazírání na život v marx.-lenin. Při škole fungoval Mičurinský kroužek. V červnu se uskutečnil zájezd do Prahy. V bytě učitele byl pořízen el. sporák, opraveny chlapecké záchody, ve třídách dáno el. vedení do trubek, školní místnosti vymalovány a opravena střecha školy.

                               - obecní i školní kroniku píše řídící školy Fr. Novák.

1954                      - dosavadní předsedou KSČ v obci je Vratislav Macek z Kozova a poněvadž strana vyvíjela malou činnost, byl zvolen František Vytopil.

                               - dne 16. května se uskutečnily volby do MNV, ONV a KNV. Do MNV byli zvoleni:

                                                               předseda            František Kubíček

                                                               tajemník             Vlasta Nováková

                                                               člen rady             František Vytopil

členi                                     František Flašar, Jaroslav Kunc, Alois Kuba, Jan Vykydal, František Vágner, Jindřiška Koutná

- po stránce budování obce se rovněž neustále něco zlepšuje, byl vystavěn plot kolem kaple, kde vznikl okrasný parčík, o který se stará škola.

- v bývalé mlékárně byla adaptovaná místnost na družstevní prádelnu, kde se přihlásilo 12 rodin. Prádelna byla vybavena potřebným zařízením.

                - bylo započato na podzim s budování jeviště jako přístavbou k sálu hospody Antonína Studeného.

                - ve škole byla provedena výměna vchodových dveří

                - vesnice má 147 obyvatel, v tomto roce se narodilo 1 dítě a zemřely 2 osoby. V tomto roce se oženil Frant. Flašar ml.

                - škola 1954 – 1955 má 24 žáků. Vyučovalo se ve dvou směnách. Ve škole je 8 pionýrů. Byl získán úzký promítací přístroj, který má na starosti Osvětová beseda, ale je využíván pro školu. V květnu žáci uskutečnili výlet do Opočna, Náchoda a Hronova. - po příchodu ředitele školy Fr. Nováka byl založen divadelní kroužek OB v Kozově, jehož vedoucím byl řídící. Začátek byl těžký, bylo nutno usilovnou prací vybudovat kulisy, el. rozvod na jevišti a současně nacvičovat divadelní hry. Celkem bylo 19 členů kroužku. Činnost se rozvíjela slibně. Celkem byly nacvičeny 3 divadelní hry a za celý rok sehráno 10 divadelních představení v Kozově a okolních vesnicích.

Za výtěžek z divadel byl zakoupen nový promítací přístroj v ceně 3.100,- Kč, který byl ozvučen v Meoptě Přerov. Promítacího přístroje je využíváno i pro okolní vesnice.

1955                                      - v tomto roce byla řešena situace hospodářské usedlosti Frant. Valáška, kde bylo 24 ha půdy a který nezvládal práci na tomto hospodářství. ONV společně s MNV řešil mimo jiné několikaleté neplnění dodávkových úkolů, placení daní. Vyvstala otázka společného hospodaření v Kozově. V obci stoupají sociální poměry občanů, opravují si své domy, kupují motocykly, auta, ale to zejména občané, kteří jsou zaměstnáni mimo zemědělství. V obci je 10 motocyklů a 2 osobní auta.

                               - kulturu v obci zajišťuje OB promítáním filmů, za rok to bylo 35 celovečerních filmů. Pro zlepšení promítání byla zbudována kabina pro promítací přístroj. Stavba jeviště úspěšně pokračovala a do zimy byla zakryta střecha. ONV přispěl 30.000,- Kč a odpracováno byl 1.523 hodin občany. Propláceno za odborné práce 6,- Kč/1 hod. a pomocné práce 3,- Kč/1 hod. hrubé mzdy.

                                               - obec měla 151 obyvatel, narodilo se 6 dětí a zemřeli 2 osoby.

                               - škola 1955 – 1956 má 28 žáků. Žáci školy nacvičili a sehráli divadelní představení, ve škole pracoval včelařský kroužek a mičurinský kroužek. Žáci byli na výletě v Gottwaldově, Luhačovicích, Piešťanech a Bratislavě.

1956                      - předsedou KSČ od roku 1953 je Josef Otava č. 4. Funkci tajemníka MNV převzal František Vytopil.

                               - na dokončení jeviště přispěl ONV 10.000,- Kč.

                               - v březnu bylo založeno JZD a bylo započato s adaptacemi v budovách na společné ustájení vepřů a krav. Předsedou JZD byl zvolen Fr. Flašar ml.

                               - v obecním domku byly provedeny stavební úpravy podlah a v předsíni.

                               - celostátní spartakiády v Praze se zúčastnili z Kozova 2 cvičenci.                            

                               - OB vyvíjela velmi aktivní činnost promítáním filmů a sehráním 2 divadelních her. Druhá divadelní hra „Lucerna“ byla slavnostně sehrána na novám jevišti za účasti 451 návštěvníků.               

                               - v tomto roce se narodily 3 děti a zemřely 2 osoby dospělé a 1 dítě.

                               - škola 1956 – 1957 má 26 žáků, z toho z Kozova 12 žáků. Na škole pořízeny nové žlaby a opravena střecha, v bytě zřízena koupelna se sprchou a teplou vodou. Škola obdržela 7a pozemku u staré silnice na školní políčko. Žáci byli na výletě v Úsově, Šternberku a  ZOO na Kopečku.

1957                      - v tomto roce se uskutečnily volby do MNV, ONV a KNV. Do MNV zvoleni:

                                                               předseda            Frant. Kubíček

                                                               tajemník             Frant. Vytopil

                                                               člen rady             Antonín Studený

                                                               členi                      Frant. Flašar

                                                                                              Jaroslav Kunc

                                                                                              Jaroslav Blechta

                                                                                              František Vágner

                                                                                              Ladislav Drozd

                                                                                              Jan Vykydal

                                               - do Okresního národního výboru byl zvolen František Flašar, předseda JZD Kozov.

                               - v tomto roce byla postavena čekárna u kovárny.

                               - v březnu byla provedena oprava mostu přes Třebůvku do Bezděkova, když byl dřevěný most nahrazen železným. Bylo provedeno silniční správou nové válení silnice z Dolů až k Valáškovu mlýnu.

                               - v červenci byl postaven za školou nový sušák na sušení hadic.

                               - občané z Kozova skoro z každé rodiny si zakoupili nové židličky do sálu, které tam natrvalo zapůjčili. Bylo také zakoupeno 50 židlí.

                               - v průběhu roku v Kozově hostovali ochotníci z okolí a také vesnické divadlo z Prahy.

                               - v průběhu ledna se uskutečnily plesy, z jejichž výtěžku byla pořízena nová opona na jeviště a horizont jeviště.

                               - v červnu se v Kozově objevil první televizor u Jiřího Schiffnera značka Mánes.

- nový motocykl JAWA 175 si kupuje Marie Kolářová.

                - v tomto roce v Kozově zemřely 3 osoby.

                - škola 1957 – 1958 má 24 žáků, z toho z Kozova 13 žáků. V průběhu roku bylo upraveno okolí školy. Žáci školy během roku připravily různá vystoupení a besídky k různým výročím. Výlet žáků se uskutečnil na Kníničskou přehradu a Macochu. Žáci sehráli divadelní hru „Princezna pampeliška“. V srpnu 1957 odchází ze školy řídící František Novák a na jeho místo přichází ředitel Jaroslav Tylšar z Kladek, který zde slouží až do roku 1975, kdy je škola zavřena pro málo dětí. (Za toto období chybí školní kronika). Na škole byla provedena výměna okapových žlabů, v bytě zřízena koupelna a sprcha s teplou vodou, vymalovány učebny.

1959                                      - od 1. ledna přebírají Státní lesy Krnov od Lesního družstva v Bouzově veškeré lesy. V Kozově je zřízeno jedno ze dvou polesí o výměře 1.256 ha z okrsků hájenek: Kozov, Ospělov, Kadeřín.

                               - k neštěstí došlo ve Valáškově mlýně č. 8 dne 18. května 1959 ve 12 hod., kdy se utopilo děvčátko Eva Valášková, nar. 20. 7. 1957, rodičům Ladislavovi a Anně Valáškovým.

1960                      - dochází k integraci JZD Kozov s Blažovem, Kadeřínem a Svojanovem. Předsedou je Karel Zatloukal ze Svojanova.

                               - dochází i ke sloučení obcí MNV Kozov s Blažovem, Kadeřínem a Svojanovem. Předsedou sloučeného MNV je zvolen Antonín Studený z Kozova. Sídlo MNV je v Kozově.

- v Kozově je rovněž MVNF pro sloučené vesnice, předsedou je Josef Ženožička z Blažova č. 11.

1961                      - v Kozově je provedena adaptace výkrmny vepřů.

                               - v JZD bylo sice 100 družstevníků, ale plně činných pouze polovina.

1963                                      - od tohoto roku má v Kozově sídlo nově vzniklé myslivecké sdružení s názvem Kozov-les, které má pronajatou honitbu bouzovských lesů o výměře 2.441 ha.

- v 60. letech byla Jednotou zabrána hospoda Studených. Z bývalé mlékárny byl zřízen obchod Jednoty a kanceláře JZD.

1971                                      - hajný Břetislav Koutný z Kozova hájenky, když jel na motocyklu z návštěvy od svého syna Evžena z Vlčic, havaroval na Hamrech asi 150 m od křižovatky silnice na Bouzov. V levotočivé zatáčce narazil do sloupu, který stál v blízkosti silnice a po nárazu hlavou do sloupu zemřel.

1973                      - zřízena požární nádrž v částce 45.000,- Kč s příjezdovou cestou, nádrž má rozměr 15 x 25 m.

1974                      - k nově vybudované požární nádrži byla vyasfaltována cesta včetně prostranství kolem nádrže v částce 100.000,- Kč.

                               - 13. prosince se slučuje MNV Kozov s MNV Bouzov. Za obec Kozov jsou do Bouzova zvoleni poslanci: Studený Antonín, Vykydal Jan, Schiffnerová Zdena, Flašar František a Macek Lubomír.

                               - v tomto roce rovněž dochází ke sloučení JZD Kozov s JZD Mír Bouzov. Kozov přechází se 369 ha a 92 pracovníky. Předsedou sloučeného družstva se stává Jan Kunc z Bouzova.

1975                      - v Kozově bylo položeno 8 m kanalizace kolem silnice ke Svojanovu.

                               - vybudován byl přítok vody do nové požární nádrže potrubím o průměru 15 cm.

                               - v obecním domku na Blažovcích bylo dokončeno sociální zařízení a vybudováno: klubovna SSM, výbor (?) místnost, sklad CO, 1 místnost byla pronajata. Náklad činil 85.000,- Kč.

                               - byla zakoupena nová promítačka filmů za 22.000,- Kč.

                               - v tomto roce byla škola uzavřena pro málo žáků a učitel Jar. Tylšar odchází na ONV do Olomouce na školský odbor.

                               - v Kozově mají občané 10 osobních automobilů, 4 motocykly a 6 motorů „Pionýr“.

                               - v Kozově dochází ke specializaci líhnutí kačat, housat a jejich odchov, včetně prodeje.

1976                      - V Bouzově volby do MNV, kde jsou z Kozova zvoleni 4 poslanci:                          

                                                               Antonín Studený – místopředseda MNV Bouzov           

                                                               Jaroslav Vopravil

                                                               Zdena Schiffnerová

                                                               Miloslav Bešta

                               - započalo jednání o zřízení Mateřské školky ze zrušené školy.

                               - v Kozově se narodily 2 děti.

                               - do Kozova a na bezděkovskou pilu  jsou dováženy obědy z vývařovny JZD z Luké.

1977                      - v Kozově pracuje Občanský výbor složený ze 7 členů. Předsedou zvolen Antonín Studený.

1978                      - v tomto roce byla opravena podezdívka u školy v délce 110 m a opraven obecní rozhlas.

                               - pro kulturní účely byla obcí vykoupena budova hostince č. 4.

                               - v Kozově jsou organizace NF, KSČ, SSM, ČČK, DV. Jednoty, MS Kozov-les, OB a při SSM pracují pionýři a jiskry. SPO čítá 32 členů, z toho 2 ženy a SSM má 13 členů.

                               - v tomto roce se narodilo 1 dítě a 1 osoba zemřela.

                               - v Kozově mají občané 12 osobních aut a 8 motocyklů.

1979                      - v tomto roce dochází ke sloučení MNV Bouzov s MNV Podolí, přičemž jsou ve sloučeném MNV Bouzov z Kozova zastoupeni:    

                                                               Antonín Studený

                                                               Miloslav Bešta

                                                               Zdena Schiffnerová

                               - je vybudovaná Mateřská školka a zřízeno ústřední topení.

                               - v lese u obce došlo ke smrtelnému úrazu lesního dělníka Státních lesů Litovel.

                               - byly provedeny úpravy autobusové čekárny.

                               - byla uzavřena hospoda. Pravidelně byly promítány v obci filmy. Opraven byl rozhlas.

                               - v obci vlastní občané 15 osobních aut a 8 motocyklů.

                               - v této době byla v Kozově vybudována benzinová pumpa.

1980                      - proběhly volby do MNV v Bouzově, kde byli za Kozov zvoleni:

                                                               Antonín Studený, do rady MNV

                                                               Miloslav Bešta, poslanec

                                                               Jaroslav Vopravil, poslanec

                               - kozovský Občanský výbor byl vyhodnocen v soutěži na III. místě v obci.

                               - v obci byla vybudována vodovodní přípojka z obecní studny do pohostinství.

                               - v roce 1980 bylo v obci 37 domů, 105 obyvatel, z toho bylo 36 mužů, 45 žen, 10 chlapců a 14 děvčat. Občané vlastnili 23 el. praček, 7 automatických praček, 28 čb. televizí, 2 barevné televize, 33 ledniček, 14 osobních aut a 4 motocykly.

                               - požární sbor byl v obci vyhodnocen jako nejlepší v činnosti.

1981                      - provedena úprava dětského hřiště a vyčištění příkopů kolem MK.

                               - JZD zateplilo sklady ovoce v Kozově.

1982                      - provedeny úpravy veřejných prostranství v obci a zeleně, opravena čekárna.

                               - rozhlas byl rozšířen na Blažovce a na hřiště bylo instalováno nové el. vedení.

                               - narozeno 1 dítě a zemřely 4 osoby.

1983                      - bylo položeno 50 m kanalizace o průměru 40 cm směrem Svojanov kolem silnice.

                               - natřena byla střecha nad jevištěm.

                               - překryta střecha kaple měděným plechem, účtovaným ThDr. Jaroslavem Studeným.

                               - narodilo se 1 dítě a zemřely 3 osoby.

1984                      - byla oplocena požární nádrž

- upraven terén po položené kanalizaci směrem ke Svojanovu.

- natřeno oplocení kolem Mateřské školy

                - JZD započalo práce na ubytovně

1985                                      - volby do MNV v Bouzově, za Kozov zvoleni: Ing. Miloslav Bešta, Břetislav Koutný a Jaroslav Vopravil.

                               - proveden nástřik silnice asfaltem v Kozově

                               - narodily se 3 děti a zemřeli 2 osoby.

1987                      - u kulturního areálu bylo vystavěno nové sociální zařízení a byla provedena oprava opěrné zdi u autobusové čekárny.

                               - proveden nátěr oplocení kolem kaple.

                               - vyčištěna a prodloužena byla kanalizace před kaplí.

                               - zemřela 1 osoba.

1991                      - v obci bylo 100 obyvatel, 32 domů.

1995                      - v obci bylo 95 obyvatel. Počet obyvatel postupně ubývá.

1996                      - byl opraven mostek na Svojanov a opravena cesta poškozená povodní.

1997                      - byl opraven most přes Třebůvku k pile.

2006                      - provedena rekonstrukce hasičské zbrojnice.

                               - vybudovány byly nově 3 mostky přes blažovský potok.

TOPlist